---“Odkud že přilétlo jaro, Hubáčku?“ – „Prosím, z daleka.“ – „Co tím chtěl básník říci?“ – „…že jaro bylo pryč a teď najednou přilítlo. Všude je plno touhy.“
„Přátelé, lítá jaro, nebo nelítá? Uvažujte, má křídla?“ Češtinář si utírá orosené čelo a básník se obrací v hrobě.
Tento úryvek pochází z léty prověřené klasiky, hry Študáci a kantoři od Jaroslava Žáka, kterou pro vás aktuálně pilně nastudovává náš dramatický kroužek. Zde nabízíme malou ochutnávku ze čtené zkoušky.
