Turistický kurz 

Tak jako každý rok, tak i letos se třídy kvart vydaly na turistický kurz. V plánu byl přechod Hrubého Jeseníku. První den přivezl autobus žáky do Karlovy Studánky, kde následovala krátká prohlídka lázeňského města. Po hodině celá výprava vyrazila směrem ke Kurzovní chatě pod Pradědem, kde byla ubytovaná. Cesta vedla kolem říčky Bílé Opavy, podle mě to byla krásná, ale i docela náročná trasa, zejména s veškerým vybavením, které jsme si nesli na zádech.  

Druhý den dopoledne byla na programu procházka po hřebenu k Petrovým kamenům a Jelení studánce. Odpoledne jsme se vydali na nejvyšší vrchol Jeseníků a zároveň Moravy, Praděd. Ten leží ve 1491 metrech nad mořem. Počasí nám moc nepřálo, takže výhled do okolí nebyl moc dobrý.  

Třetí den jsme se probudili do deštivého rána, čekala nás celodenní túra a přesun na druhou chatu do Petříkova, a proto jsme vyrazili hned z rána. První zastávkou byla restaurace na Červenohorském sedle, kde jsme se ohřáli a doplnili energii. Dále jsme pokračovali do mírného stoupání na vrchol Keprník a odtud na Šerák, kde následovala další přestávka. Do cíle to bylo už jen pár kilometrů pohodovou trasou. V Petříkově jsme se ubytovali a za odměnu na nás čekala teplá večeře. 

Ve čtvrtek byla v plánu už jen lehčí vycházka přes vrchol Smrk a pak po hřebeni k horské chatě Paprsek. Odtud jsme šli k Dalimilově rozhledně, odkud byl krásný výhled na sousední hory, protože v ten den bylo teplo a slunečno. Nazpět jsme šli kratší trasou, což jsme všichni ocenili, protože za čtyři dny jsme byli už docela unavení.  

V pátek jsme posnídali, sbalili si batohy a autobusem jsme se vydali na cestu k domovu. Za celý turistický kurz jsme celkem ušli kolem 70 kilometrů a myslím si, že jsme si to všichni užili a můžeme být na sebe pyšní. 


Turistický kurz 

 70 km po svých nohách za pouhé čtyři dny? Že je to nemožné? To si dosud mysleli i žáci kvart, dokud nedorazili do Jeseníků a nevydali se vstříc krásným, okouzlujícím a nezapomenutelným zážitkům plných vzpomínek, které si zajisté vytvořily místo v paměti každého z nás.  

Prvním zahajovacím místem našeho turistického kurzu byla Karlova Studánka. I za deště je městečko krásné, plné starobylých domů a lázní s působivou architekturou. Zanedlouho však tyto stavby vystřídaly koruny stromů, lesní cestičky, vratké můstky a příjemná vůně mechu a kapradin. Příroda kolem stezky podél řeky Bílé Opavy na vás zapůsobí hned od první chvíle. Ocitáte se na místě jako z pohádky. Odpoledne jsme se ubytovali v hotelu, ošetřili si malé puchýřky a najedli se dobrého jídla. 

Následující den naše kroky zamířily k Jelení studánce. Po cestě jsme měli výhled na Petrovy kameny a horu Praděd, což byl náš další turistický cíl. S pedagogickým doprovodem jsme nafotili báječné fotografie, na které se za několik let budeme s radostí dívat.  

Středeční túra byla ze všech nejtěžší. Nejen kvůli vzdálenosti, ale také mrzutému počasí, které nás zasáhlo. Někteří se tedy dopravili do penzionu v Petříkově autobusem, jiní odvážlivci vytáhli pláštěnky, pevné boty, nasadili si čepice na zmrzlé uši a vydali se s velkou odvahou na přechod Hrubého Jeseníku.  

Dalimilova rozhledna se stala naší poslední zastávkou. Jistí jedinci si vyšli i 168 schodů, aby si mohli krásný pohled na krajinu vychutnat do sebemenšího detailu. Míjeli jsme česko-polské hranice a také chatu Paprsek, kde si každý přišel na své. Někteří svou energii doplnili borůvkovými knedlíky, jiní se jí zase zbavili na hřišti s houpačkou do nebes mezi dvěma velkými duby. 

Páteční ráno jsme se probudili do slunečního dne, nasnídali se, sbalili si věci a opustili Petříkov. Určitě by mi dal každý za pravdu, že jsme si to všichni užili, sblížili se s dalšími spolužáky, nasbírali nové vědomosti, zážitky a vynikající lesní borůvky.  


Poznámka: Články napsali žáci GKM.