Kateřina Hošková (Jarošová), absolvent 2015
Pořád si vzpomínám na nervozitu při první návštěvě gymnázia na dni otevřených dveří. Neměla jsem ani tušení, jak moc mi ta dospělácky vyhlížející budova a lidé v ní pomohou do dalšího života. Díky zapáleným pedagogům mi učarovala biologie s fyzikou, což mě následně nasměrovalo na studium zubního lékařství na LF MU v Brně, a také jsem propadla kouzlu německého jazyka. Během studia mi bylo umožněno jet na stipendijní program do Německa a v maturitním ročníku získat Deutsches Sprachdiplom, který teď můžu uplatnit při práci v zahraničí. Důležitou součástí mého studia byl i sbor, který mi dal blízké přátele a nespočet nezapomenutelných zážitků. Nyní se na gymnázium ráda vracím už jako zubní lékařka, máma dvou dětí, ale stále vděčná absolventka tohoto ústavu.
_________________________________________________________
Vděčím Gymnáziu Kroměříž za mnohé, kupříkladu za to, že ve mně vzbudilo touhu po poznávání a lásku ke kultuře a společenským vědám. I díky tomuto zápalu jsem po úspěšném složení maturitní zkoušky nastoupil ke studiu práv na Univerzitě Palackého v Olomouci a v praxi si ověřil, že mě naše gymnázium dobře připravilo, co se znalostí i schopností týče. Nedocenitelným přínosem pro můj život pak byla setkávání s mnoha inspirativními lidmi na půdě této školy, z něhož si, věřím, odnáším nejen nepřenositelné zkušenosti do svého dospělého života, ale především spoustu celoživotních přátelství.
Oldřich Wolf, absolvent 2022
Tomáš Ivánek, absolvent 2021
Studium na GKM pro mě bylo úžasným dobrodružstvím. Vždy jsem byl aktivní student a měl mnoho zálib, ke kterým škola přistoupila velmi kladně. Jako například, když mi pomohla uspořádat mou druhou sbírku pro psí útulek. Na gymplu jsem měl možnost být předsedou žákovské rady a tudíž řešit věci organizačního rázu. Nejvíce si cením přístupu učitelů na škole, kteří vždy ocenili pracovitost a svědomitost. Můj bývalý třídní učitel Mgr. Kříž byl příkladem toho, že (nejen) třídní učitelé na gymplu jsou připravení podnítit ve studentovi jen to nejlepší. I díky gymplu, mohu dnes říct, že jsem pyšným studentem na Právnické fakultě a Ekonomicko-správní fakultě MUNI.
_________________________________________________________
Co mi dalo studium na GKM? Vlastně to byl takový první stupeň přípravy do skutečného života. Abych tam vůbec mohl chodit, musel jsem se naučit dojíždět z dědiny do velkoměsta, neztratit se tam a zase trefit domů – tak trochu jako Kevin v New Yorku. Hned první školní den jsem byl hozen mezi smečku dalších 29 cizích lidí (omlouvám se, 28, protože jednoho jsem znal ze základky) – musel jsem se tedy naučit nebát se a prosadit se v davu. Potom přišly první pětky (kdo z nás se na základce učil, že) – musel jsem se tedy naučit učit se a také přijímat kritiku a neúspěch. Následujících osm let jsem se postupně zdokonaloval v dramaťáku, v tanečních, psaní slohovek a protokolů, pořádání šachových turnajů, ale také v kopírování taháků, utíkání školníkovi a bitkách na záchodech o třídní knihu, zvládání kocovin, prvních láskách, chození za školu (teda do autoškoly) a mnoho dalších zážitků, na které dodnes s přáteli (ano, spoluzaci.cz již nefungují) každý rok vzpomínáme na třídním srazu. Každý jsme si za těch osm let odnesli nějakou zkušenost, každý jsme se vydali svou cestou, nikdy už jsme se nesešli všichni, každopádně vzpomínky a přátelství nám zůstaly. A dodnes, když jednou za pár let vejdu do té budovy, vyšlapu schody do nejvyššího patra a nahlídnu do naší třídy…
Jakub Hrdlička, absolvent 2010
Vendula Brabcová, absolvent 2016
Osm let na gymplu byla jízda. A určitě můžu říct, že na gymplu jsem měla nejlepší dospívání. Gympl je pro mě to období, které mě poznamenalo na celý život. Ne vysoká, gympl. Potkala jsem tam, věřím, že celoživotní kamarády, ale taky jsem se tam naučila, že ne všechna kamarádství můžou přetrvat věčně. Na gymplu jsem taky pochopila nejasnost předpokladů, protože i když v mé rodině matika většině šla výborně, já byla pravý nefalšovaný trojkař, a to i když jsem nad tím seděla při doučovaní. Potkala jsem tam taky skvělé učitele, kteří v nás nechali bouřit živé děti, za což jsem jim nyní extrémně vděčná, protože máme na co vzpomínat. Na gymplu jsem taky začala vnímat téma svého života, a to nespravedlnost vůči zvířatům a boj za jejich ochranu. Začátek toho všeho byla vánoční návštěva útulku s naší třídou, ze které se to ve mně pak prohloubilo dál, ke studiu na VETUNI se zdárným koncem a následná práce v neziskové organizaci na ochranu zvířat. Zkrátka, bylo to krásný, děkuju, gymple!❤️
